Větrná elektrárna (zdroj: https://csve.cz/clanky/jaky-maji-vetrne-elektrarny-skutecne-prinos-/524)

• Větrné elektrárny jsou obnovitelný zdroj s prakticky nevyčerpatelným globálním potenciálem.
• Větrné elektrárny v ČR nemohou plně nahradit klasické zdroje, ale mohou být plnohodnotnou součástí energetického mixu, stejně jako ostatní zdroje.
• Vědecké studie předpokládají potenciál VtE (větrných elektráren) v ČR na úrovni 800 kusů s roční výrobou 6 TWh, což odpovídá necelé polovině roční výroby elektřiny v JE Temelín.
• Německo a Španělsko již bylo schopno uřídit síť s více než 50 % elektřiny z VtE a slunečních elektráren. V ČR dosáhlo maximální množství elektřiny z VtE v síti úrovně 3 %. V ČR tedy VtE „ovlivňují“ síť pouze v úrovni 3 %!
• Instalovaný výkon VtE v ČR byl na konci roku 2012 na úrovni 260 MW, v zemích EU je to 105 000 MW a ve světě 282 000 MW, nejvíce v Číně, USA a Německu, Španělsku a Indii.
• VtE pokrývají 8 % spotřeby elektřiny v EU, v ČR je to pouze 0,6 %.
• V roce 2012 bylo v ČR vyrobeno 416 GWh elektřiny ve VtE, což představuje ušetření více než 407 000 tun hnědého uhlí (téměř 8 000 vagonů uhlí), více než 500 000 tun C02 a několik tisíc tun oxidů síry a dusíku
• Obnovitelné zdroje energie v ČR vyrobily v roce 2012 dohromady 6 723 GWh elektř Díky instalacím OZE bylo ušetřeno téměř 130 000 vagonů hnědého uhlí a do ovzduší uniklo o 8 milionů tun C02 méně.
• Větrná energetika má dnes nejnižší výrobní náklady ze všech nových zdrojů elektřiny.
• Za svoji životnost VtE vyrobí 50x více energie, než je potřeba pro její výrobu a likvidaci.
• VtE nepředstavují riziko pro zvěř, která si na ně zvykne, stejně jako na ostatní lidské stavby.
• VtE na nevhodném místě může představovat riziko pro ptáky. Jedna VtE však v průměru zabije 2-3 ptáky ročně, což je srovnatelné s autem. V ČR je 172 VtE a 4 000 000 aut.
• Aby VtE měla smysl je nutno ji stavět tam, kde fouká, a je nutno počítat s tím, že bude vidět.
• Zábor půdy je malý ve srovnání s dalšími zdroji.
• Příprava projektu trvá v EU 1-4 roky, v ČR 6-10 let.

Další informace o elektrárnách se dozvíte taktéž v publikaci Hnutí Duha.

https://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/typo3/vitr_2006.pdf)

Nejčastější otázky k větrným elektrárnám:

Jsou větrné elektrárny hlučné?

Důvodem častých obav z hluku větrných elektráren jsou u nás patrně špatné zkušenosti s prvními, nepovedenými prototypy turbín z počátku devadesátých let. Díky technologickému vývoji jsou však současné elektrárny projektovány tak, aby splnily hlukovou normu v ČR – jednu z nejpřísnějších norem v EU. Výstavba větrných elektráren od skupiny meridian probíhá v dostatečné vzdálenosti od sídelních jednotek. Hodnoty normy jsou tedy s dostatečnou rezervou dodrženy. Agentura ochrany přírody a krajiny uvádí, že les ve vzdálenosti 200 metrů vydává při rychlostech větru 6–7 m/s přibližně stejný hluk jako větrná elektrárna ve stejné vzdálenosti.   

Mají větrné elektrárny dopad na krajinný ráz?

Větrné elektrárny nesporně tvoří nové dominanty v krajině, nicméně většina větrných parků je navrhnuta tak, aby byl vliv na krajinu co nejmenší. Výstavba probíhá v oblastech, kde je dostatečně větrno, tedy většinou na kopcích nebo rozlehlých rovinách. To, že jsou vidět, ještě ale neznamená, že pohled do krajiny hyzdí. Větrná elektrárna je často hodnocena jako moderní prvek, který krajinu oživuje a znázorňuje symbol nevyčerpatelné a dynamické energie větru. Větrné elektrárny jsou po skončení životnosti demontovány a odstraněny provozovatelem. Dotčené pozemky jsou uvedeny do původního stavu.

Způsobují větrné elektrárny ohrožení padajícím ledem z lopatek?

Moderní větrné elektrárny jsou vybaveny technologií Anti-Icing System – systém detekce tvorby námrazy a ledu a zároveň vyhřívání lopatek. Senzory zaznamenávají případné nepravidelné vibrace listů rotoru způsobené námrazou. Při přetížení rotoru dojde k řízenému zastavení otáček a k automatickému vypnutí větrné elektrárny. Jelikož systémy zaručují zastavení stroje, z listů nemůže za provozu odlétávat námraza. Námraza, příp. led, může odpadávat pouze ze stojícího zařízení VtE (obdobné riziko jako u jiných výškových staveb, stožárů apod.).

Zabíjejí větrné elektrárny ptactvo a plaší zvěř?

Vliv větrných elektráren na ptactvo patří k nejpodrobněji zkoumaným environmentálním aspektům větrné energie. Dle dostupných studií je největší dlouhodobou hrozbou pro ptáky změna klimatu. U moderních větrných elektráren se lopatky pohybují pomaleji a ani případný střet s otáčející se lopatkou nemusí končit tragicky. Opakovaně byla zaznamenána situace, kdy vzduchový polštář okolo lopatky ptákem smýkne, aniž by ho zranil či usmrtil. Dosavadní výzkum ukazuje, že úmrtnost ptáků v důsledku střetů s elektrárnami je ve srovnání s jinými lidskými činnostmi či usmrcením kočkami velmi nízká. Hustota zvěře na území s elektrárnami zůstává stejná (Veterinární univerzita v Hannoveru).

Jak dlouhý je proces výstavby?

Povolovací proces od oslovení obce až po samotné spuštění větrné elektrárny trvá 4–8 let. Avšak výstavba větrné elektrárny probíhá cca 3 měsíce. V této době je započteno zrání betonu, které trvá nejméně 5 týdnů a montáž samotné elektrárny je dokončena během 3-5 dní.